Dajr az-Zaur (Deir ez-Zor)
Dajr az-Zaur, též Derezor, je město ve východní Sýrii v guvernorátu Dajr az-Zaur. Nachází se na řece Eufrat. V roce 2010 mělo 293 916 obyvatel, z nichž velkou část tvoří Kurdové.
Je centrem zemědělské oblasti (pěstování pšenice a bavlny), centrem potravinářského a textilního průmyslu. Město má vlastní letiště a je důležitou dopravní křižovatkou ležící na spojnici Damašku a Bagdádu. Město provozuje ropovod do Tripolisu v Libanonu. Během syrské občanské války v letech 2011 až 2017 však bylo město značně poškozeno.
Dajr az-Zaur leží 85 km severozápadně od archeologického naleziště Dura Európos a 120 km severozápadně od zaniklého starověkého sumerského města Mari. Bylo důležitým obchodním místem mezi Římskou říší a Indií. Po dobytí královnou Zenobií se stalo součástí království Palmýra, později bylo zničeno během mongolské invaze do Persie.
Během Osmanské říše bylo město rozšířeno do současného rozsahu. V roce 1915 byly v okolí města zřízeny koncentrační tábory, které se staly hlavním cílem pochodů smrti během genocidy Arménů. Tyto události připomínal památník arménské genocidy postavený ve městě v roce 1991. Památník byl vyhozen do vzduchu jednotkami ISIS 21. září 2014.
V roce 1921 obsadila město Francie, která do města umístila velkou vojenskou posádku. Během druhé světové války byla v roce 1941 Vichistická Francie poražena britskými jednotkami během Operace Exporter a správa regionu byla předána Svobodné Francii. V roce 1946 se Dajr az-Zaur stal součástí nezávislé Syrské republiky.
Od vypuknutí syrské občanské války v roce 2011 ve městě probíhaly střety vládních jednotek a povstalců. V květnu 2013 byl zničen železobetonový visutý most pro pěší přes Eufrat. Most dlouhý 460 m byl postaven v roce 1927 během francouzského mandátu a tvořil jednu z dominant a turistických atrakcí města. Od roku 2014 bylo město pod útokem tzv. Islámského státu, který postupně získal nad většinou města kontrolu. Od září 2017 byl Islámský stát z oblasti vytlačován a na začátku listopadu 2017 bylo město dobyto syrskou armádou s leteckou podporou Ruska.
Je centrem zemědělské oblasti (pěstování pšenice a bavlny), centrem potravinářského a textilního průmyslu. Město má vlastní letiště a je důležitou dopravní křižovatkou ležící na spojnici Damašku a Bagdádu. Město provozuje ropovod do Tripolisu v Libanonu. Během syrské občanské války v letech 2011 až 2017 však bylo město značně poškozeno.
Dajr az-Zaur leží 85 km severozápadně od archeologického naleziště Dura Európos a 120 km severozápadně od zaniklého starověkého sumerského města Mari. Bylo důležitým obchodním místem mezi Římskou říší a Indií. Po dobytí královnou Zenobií se stalo součástí království Palmýra, později bylo zničeno během mongolské invaze do Persie.
Během Osmanské říše bylo město rozšířeno do současného rozsahu. V roce 1915 byly v okolí města zřízeny koncentrační tábory, které se staly hlavním cílem pochodů smrti během genocidy Arménů. Tyto události připomínal památník arménské genocidy postavený ve městě v roce 1991. Památník byl vyhozen do vzduchu jednotkami ISIS 21. září 2014.
V roce 1921 obsadila město Francie, která do města umístila velkou vojenskou posádku. Během druhé světové války byla v roce 1941 Vichistická Francie poražena britskými jednotkami během Operace Exporter a správa regionu byla předána Svobodné Francii. V roce 1946 se Dajr az-Zaur stal součástí nezávislé Syrské republiky.
Od vypuknutí syrské občanské války v roce 2011 ve městě probíhaly střety vládních jednotek a povstalců. V květnu 2013 byl zničen železobetonový visutý most pro pěší přes Eufrat. Most dlouhý 460 m byl postaven v roce 1927 během francouzského mandátu a tvořil jednu z dominant a turistických atrakcí města. Od roku 2014 bylo město pod útokem tzv. Islámského státu, který postupně získal nad většinou města kontrolu. Od září 2017 byl Islámský stát z oblasti vytlačován a na začátku listopadu 2017 bylo město dobyto syrskou armádou s leteckou podporou Ruska.
Mapa - Dajr az-Zaur (Deir ez-Zor)
Mapa
Státní území - Sýrie
Syrská vlajka |
Dle odhadu z roku 2010 žilo v Sýrii 22,5 milionu obyvatel. V důsledku občanské války a s ní spojeného masového exodu poklesl počet obyvatel země do roku 2020 na 17,5 milionu. Velkou část obyvatelstva představují sunnité. Významnou náboženskou menšinu tvoří ší'ité, především alavité, jejichž příslušníci mají ve státních orgánech a v neposlední řadě v armádě a policii dominantní postavení. Občanskou válkou byly značně postiženy křesťanské církve, které měly před ní poměrně velký počet věřících, a také malé židovské komunity. Etnickým složením je velká část Syřanů arabského původu. Největší etnickou menšinou jsou Kurdové.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
SYP | Syrská libra (Syrian pound) | £ or لس | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
AR | Arabština (Arabic language) |
HY | Arménština (Armenian language) |
FR | Francouzština (French language) |
KU | Kurdština (Kurdish language) |